Denní věštec – Poslední kapitola: návrat z Bradavic

Denní věštec – 24. dubna 2026

Dnešní ráno má jinou atmosféru než všechna předchozí. V Bradavicích je cítit lehká nostalgie. Kouzelníci se probouzejí s vědomím, že končí čtrnáct dní plných dobrodružství, přátelství a magie. Beskydy se s námi všemi pomalu loučí a kouzelnická škola se chystá uzavřít svou další kapitolu.

Poslední ranní rozcvička pod beskydským sluncem nemohla chybět. Byla klidnější, možná o něco tišší… ale o to silnější. Každý pohyb jako by byl malým rozloučením s místem, které se na chvíli stalo domovem.

A co všechno jsme za těch čtrnáct dní zažili?

Bradavice ožily od prvního dne – rozdělení do kolejí, první výzvy, hledání tajemství, sbírání bodů i galeonů. Následovaly turnaje, orientační běhy, honby za poklady i lektvary, sportovní klání, kreativní tvoření i chvíle, kdy se kouzelníci museli spolehnout sami na sebe – třeba během stezky odvahy.

Nechyběly tematické snídaně v duchu jednotlivých kolejí, výpravy do okolí, návštěvy muzeí, setkání s poctivým řemeslem ani večery plné smíchu, her, kvízů a nezapomenutelných programů „Kolej baví kolej“.

Velké poděkování však patří těm, bez kterých by žádné kouzlo nemohlo fungovat – profesorskému sboru Bradavic.

Zvláštní poděkování si zaslouží profesorka Zinetrix, která bděla nad bezpečím kouzelníků v nočních hodinách a zajišťovala klidný průběh nocí. Hned po ní je třeba zmínit profesorku Zázračnici, naši neúnavnou zdravotnici, která byla vždy připravena pomoci a postarat se o každého, kdo to potřeboval.

Mudlovské předměty s přehledem vedli čaroděj Dobroděj – garant ozdravného pobytu, učitel mudlovských předmětů a redaktor Denního věštce. Klidná a spolehlivá opora, která se snažila držet celý kouzelnický svět pohromadě.

Zmijana – profesorka jazyků (včetně toho hadího), velká fanynka mudlovského famfrpálu a patronka strašidelné komnaty.

Hrubélie – strážkyně Mrzimorské koleje a mistryně laskavé magie vědění, která s lehkostí propojuje tajemství angličtiny, fyziky i přírody, probouzí zvídavost v každém učni a svou klidnou silou, trpělivostí a medově hřejivou atmosférou vytváří bezpečné místo pro všechny.

Vrabelína – strážkyně záhadných čísel, mistryně matematických kouzel a zaklínačka logických tajemství. kteří dokázali i běžnou výuku proměnit v zajímavou a smysluplnou součást kouzelnického dne.

Odpolední a volnočasové aktivity pak měly pod taktovkou kouzelnické osobnosti – profesorka Sibyla – kouzelnice znalá všech kouzel modré magie, pomáhající ve všech situacích a autorka Sibylina songu, hymny bradavickych komnat a podsvětí, vhodná k rytmickými zpěvu v nouzi nejvyšší. Její mnohé činnost převzal následovník profesor Igor Sibyl, dobře znalý famfrpálové taktiky a tajů deskových her a velký šachový mág.

Elvíra – event organizér, známá svou nevyčerpatelnou energii, kreativitou a schopností přinášet radost všem dětem.

Orion Rabatheus -vrchní profesor sportu, který s neúnavným nasazením vedl ranní rozcvičky i napínavá klání v míčových sportech a úpolových hrách, zároveň však i neodolatelný bavič, v Bradavicích známý jako DJ Orion, jenž dokázal rozproudit každou párty, a v neposlední řadě profesor hudby, jehož kytara provázela kouzelnické večery.

Gabriona – profesorka, která věří, že odvaha i síla se rodí z pohybu a z překonávání vlastních hranic. Snaží se vést studenty cestou, na které objevují radost z vítězství nad sebou samými, ať už při tajemné zkoušce odvahy nebo během pohybových aktivit. Profesorka Valérie ,profesorka Sova, profesorka Zdenara Mourveilová – díky nim byl každý den nabitý energií, nápady a zážitky, na které se jen tak nezapomíná.

Během pobytu nás navštívila také vzácná kontrola z Ministerstva kouzel – profesorka Azkabura, která přijela dohlédnout na průběh celého ozdravného pobytu. Její přítomnost byla důkazem, že se vše odehrává na té nejvyšší kouzelnické úrovni.

Byl to pobyt plný magie, ale i skutečných hodnot. Přátelství, spolupráce, odvahy a radosti z každého dne. Kouzelníci odjíždějí jiní, než přijeli – silnější, zkušenější a s hlavou plnou vzpomínek.

A na úplný závěr přichází poděkování, které zaznívalo napříč celým profesorským sborem. Velké díky patří především samotným dětem – mladým kouzelníkům, kteří svým přístupem, chováním, nadšením a energií vytvořili krásnou atmosféru celého pobytu. Díky nim měl každý den smysl, radost i kouzlo. Profesorský sbor se shodl na jednom: bylo radostí s vámi tyto dny prožít a upřímně doufáme, že jste si všech čtrnáct dní užili stejně tak, jako my.

Závěrečné hlášení Denního věštce:Bradavická škola se uzavírá… ale její příběh nekončí.

Autobus z Bradavic odjíždí v 10:00 dopoledne. Kufry jsou sbalené, hůlky uložené, poslední pohledy směřují na místo, které na chvíli změnilo obyčejný svět v kouzelný.

A tak nezbývá než říct jediné: